Aktuality

Vítání nového roku v Domově Ždírec

Ještě neuběhl ani týden nového roku a v Domově Ždírec se už konala 1. velká společenská událost- novoroční posezení. V úvodu akce mezi uživatele přišli Tři králové. Nešlo však o koledníky, kteří v těchto dnech obcházejí s kasičkou dům od domu a žádají příspěvek na podporu služeb Charity. Naši Tři králové peníze nevybírali. Přišli uživatelům popřát do nového roku. K tomu, aby se jejich přání naplnila, snad napomůže i jejich požehnání K+M+B 2020, které se z latinského originálu překládá jako „Kristus požehnej tomuto domu“, které Tři králové v domově nadepsali svěcenou křídou nade dveře. Nezůstalo jen u přání Tří králů. Uživatelům do nového roku vše nejlepší popřála i ředitelka domova, PaedDr. Martina Matějková. Po jejím novoročním proslovu byla každému z přítomných nabídnuta sklenička s přípitkem. Nikdo však s jeho pitím nepospíchal. Každý si rád počkal na to, až si s ním ředitelka domova přiťukne a bude jí moci také osobně do nového roku popřát. Po přípitku se už všichni bavili při písničkách harmonikáře, pana Makovičky. Písničky si prozpěvovali a našlo se i několik tanečníků, kteří se nechali zlákat do kola. „To už není pravda, kolik já protančila střevíců, já nemohla chybět u žádné muziky,“ oživila hudba a písničky u uživatelů vzpomínky na mládí.

Vánoční hvězdy pro uživatele Domova Ždírec od studentů VŠPJ

V předvánočním čase v každém z nás sílí touha udělat něco bohumilého, nějaký dobrý skutek. Proto se v tomto čase koná spousta akcí charitativního charakteru. Jednou z takovýchto akcí byly i  "Vánoce na VŠPJ."  Ty se uskutečnily v prostorách VŠPJ 12. prosince 2019. Samotné akci předcházela dobročinná sbírka dárků pro uživatele Domova Ždírec s výstižným názvem "Darujme hvězdu." Studenti a vyučující z VŠPJ mezi sebou vybrali přes 120 květin pryšce nádherného, které jsou známé spíše pod názvem vánoční hvězda, a různé vánoční dekorace, aby uživatelům Domova Ždírec vnesly vánoční atmosféru nejen do společných prostor domova, ale i do každého z pokojů, které uživatelé Domova Ždírec obývají. Na akci "Vánoce na VŠPJ", kam byli pozvání jak zástupci Domova Ždírec, tak i samotní uživatelé domova, pak byly dary Domovu Ždírec slavnostně předány. "Vážím si toho, že nás vedení VŠPJ oslovilo a uspořádalo dobročinnou sbírku díky níž, každý z uživatelů  domova byl obdarován dárkem v podobě vánoční hvězdy, jednoho ze symbolů Vánoc. Pro naše uživatele je tato vánoční hvězda nejen vánočním dárkem, ale i určitým poselstvím, že mladým lidem nejsou senioři lhostejní, že mají chuť pro ně něco vykonat. Byla jsem proto moc ráda, že jsem studentům a představitelům školy mohla osobně poděkovat a náš domov jim ve zkratce představit a pozvat  je na oplátku k nám do domova," vrací se k prosincové akci PaedDr. Martina Matějková, ředitelka Domova Ždírec. Kromě ředitelky Domova Ždírec na akci vystupoval rektor VŠPJ, prof. MUDr. Václav Báča, Ph.D., který celou akci zahajoval a uváděl. Uživatelé domova byli nadšení z vystoupení dvou dětských souborů, které na akci účinkovaly. Byl to Dětský pěvecký sbor Zvoneček a Dětský pěvecký sbor ZŠ Křížova. Senioři rádi přijali i pozvání k posezení u voňavého punče a lákavého vánočního cukroví. Neuběhl ani týden a uživatelé si obdobné posezení zopakovali přímo v Domově Ždírec, kam za nimi pozvaní studenti a vyučující VŠPJ přijeli na návštěvu. Prohlédli si areál domova, ale především byli milými společníky uživatelům domova při neformálním vánočním posezení. Najít společné téma k hovoru pro ně nebylo těžké, nabízelo se samo - Vánoce-toto slovo se skloňovalo ve všech pádech a zaznívalo ze všech stran.

Pondělí 11. listopadu 2019 se v Domově Ždírec odehrávalo ve znamení svátku svatého Martina. Dopoledne se domovem linula vůně svatomartinských rohlíčků, které uživatelé domova pekli v rámci aktivizace. V poledne se podávala k obědu výtečná svatomartinská husa s karlovarským knedlíkem a červeným zelím. Tradičním svatomartinským obědem to však nekončilo. Odpoledne uživatele domova čekalo svatomartinské posezení. Aktivizační pracovnice uživatelům přiblížily osobu a život svatého Martina. Sehrály uživatelům výjevy z jeho života a legendy, které se k osobě svatého Martina vztahují. Pak už se mezi uživatele roznášely svatomartinské rohlíčky, rozlévalo svatomartinské víno. „To jsme toho Martina pěkně oslavili,“ pochvalovali si uživatelé den v duchu svatomartinských tradic: „ ještě, kdyby nám ten sníh napadnul.“

Ve čtvrtek 17. října 2019 jsme se poprvé v tomto školním roce setkali s dětmi z Mateřské školy Ždírec. Mezi dětmi chyběli loňští předškoláci, co už ze školky odešli do školy, zato mezi dětmi bylo hodně nových menších dětí, které letos do školky teprve nastoupily a v našem domově tak byly se školkou poprvé. Nejdříve jsme děti zavedli do naší zahrady, aby si zde nasbíraly popadané kaštany, které jsme vzápětí využili při společném tvoření. Kaštany nám posloužily jako čumáčci pro roztomilé ježečky, které si děti s pomocí uživatelů domova během našeho setkání vytvořily.

Přednáška o Kubě

11. září 2019 se uživatelé, aniž by opustili jídelnu domova, podívali do daleké Kuby. Výlet na Kubu uživatelům prostřednictvím promítaných fotografií a vyprávění o pobytu na Kubě zprostředkovala Tereza Vázquez, která sama má kubánské kořeny. Její otec jako mladý muž opustil Kubu, přicestoval do Jihlavy, kde pracoval v Motorpale, našel zde lásku a oženil se.

     Tereza Vázquez byla na Kubě dvakrát- jednou jako roční dítě, podruhé před dvěma roky. Z druhé cesty byly pořízené fotografie, které Tereza Vázquez uživatelům promítala. Tím, že na Kubu nepřicestovala jako běžná turistka, ale přiletěla na Kubu navštívit příbuzné, u kterých i během svého pobytu na Kubě bydlela, nebyly na jejích fotografiích známé turistické cíle. Fotografie zachycovaly spíše běžné situace z života Kubánců- především příbuzné Terezy Vázquez, jejich obydlí, školu, knihovnu, autobus, auta… Protože Tereza Vázquez byla na Kubě v době vánočních svátku, oslav Silvestra a Nového roku, popsala nám i jak oslavy těchto svátku na Kubě probíhají. Dozvěděli jsme se, že Kubánci mají velkou zálibu v různých oslavách  a lidových slavnostech, kterým říkají "fiesty." Ty mají u Kubánců přednost před povinnostmi, které se svým typickým úslovím "maňana" rádi odkládají k vyřízení na zítřek či později.

     Kromě fotografií si uživatelé mohli prohlédnout i suvenýry, které si Tereza Vázquez ze své cesty na Kubu přivezla. Tereza Vázquez v sobě nezapřela své povolání knihovnice a Kubu uživatelům ukázala i na fotografiích  z různých knih o Kubě. Na závěr uživatelům Tereza Vázquez přečetla nejdříve ve španělštině, která je úředním jazykem Kuby, a posléze i v češtině úryvek z Malého prince od Antoine de Saint-Exupéryho. To bylo milou tečkou za jejím poutavým povídáním.

1.října 2019, tedy v den, na kdy připadá Mezinárodní den seniorů, uspořádal Domov Ždírec hudební vystoupení skupiny Viola. Byl to od vedení Domova Ždírec dárek pro uživatele k jejich svátku. A dárek to byl velmi vděčný. Uživatelé si lidové písničky v podání Zdeňka Černohouze a Jaroslava Šolce poslechli moc rádi. A nezůstalo jen při poslechu. Většinu písniček si s muzikanty i prozpěvovali. „To jsou písničky našeho mládí,“ shodovali se uživatelé a svůj svátek si díky koncertu skupiny Viola opravdu užili.

Poník Amálka v Domově Ždírec

Již podruhé během letošních prázdnin zavítal mezi uživatele Domova Ždírec chovatel koní, pan Světlák, a to 13. srpna 2019. Tentokrát s sebou neměl kobylku Trnku, ale koníka menšího vzrůstu- poníka Amálku. Amálka se, stejně jako při minulé návštěvě kobylka Trnka, ukázala jako milovnice mrkve. Brala si ji od uživatelů z dlaně. Dokonce o ni nejdříve i poprosila předními běhy a pak si ji teprve z nastavené ruky vzala. Amálce se i moc líbilo, když pan Světlák půjčil uživatelům kartáč a nechal je, aby Amálku kartáčovali. A protože pan Světlák před svojí návštěvou avízoval, že na Amálce jezdí jeho syn a Amálka vozí při různých příležitostech i další děti, přizvali někteří ze zaměstnanců na tuto akci své děti. Ty se na poníkovi rády svezly, což byla pro uživatele také pěkná podívaná.

Dožínková slavnost v Domově Ždírec

Léto je od nepaměti na venkově spojováno s obdobím žní. Protože hodně uživatelů Domova Ždírec z venkova pochází a často i pracovali v zemědělství, rozhodli jsme se jim čas žní připomenout uspořádáním Dožínkové slavnosti. Ta se v domově konala ve středu 21. srpna 2019. V úvodu Dožínkové slavnosti proběhlo předání dožínkového věnce a kytice. Selka se sedlákem odměnili chasu v dobových kostýmech za dožínkový věnec s kyticí a hlavně za vykonanou práci na poli výbornými koláčky. Těch bylo tolik, že si je mohli nabídnout i uživatelé domova. Poté selka popřála všem přítomným, aby se dobře bavili při pěkné muzice, o kterou se postaral pan Makovička se svou harmonikou. „Hrajete ohromně, všechna čest,“ nešetřili chválou na pana Makovičku uživatelé, kterým se jeho písničky moc líbily.

Nabízíme pracovní pozici - pracovník v sociálních službách a všeobecná sestra. Více informací naleznete v sekci Pro veřejnost - Volná pracovní místa.

Čtyřnohá návštěva v Domově Ždírec

Ve středu 17. července uživatele Domova Ždírec navštívil čtyřnohý host- kobylka Trnka. Tu do zahrady domova přivedl její chovatel- Radim Světlák, který ždírecký domov sám oslovil a tuto nezvyklou návštěvu domovu nezištně nabídnul. „Tady bude kůň? Tak to bude hotová senzace!“, těšili se na koně uživatelé domova a byli na něj velice zvědaví. Pan Světlák nejdříve kobylku uživatelům domova představil a vysvětlil, jak rozumět signálům, které kůň vyjadřuje svým postojem, postavením uší, frkáním,… Uživatelé na pana Světláka měli spoustu otázek. Zajímali se, jak je kobylka stará, kolik váží, jestli jí pan Světlák dává oves, jestli má podkovy, … Pan Světlák ukázal uživatelům několik z povelů, které kobylku naučil. Situaci však měl ztíženou tím, že kobylka byla z neznámého prostředí a z velkého obecenstva poněkud nervózní. V takové chvíli pomohlo, když se s ní pan Světlák proběhl a nechal kobylku vyklusat. Mezi uživateli se našlo hodně odvážlivců, kteří se nebáli nabídnout kobylce přímo z dlaně kousek jablka nebo mrkve. Bezprostřední kontakt s tímto majestátním a vznešeným zvířetem byl pro všechny přítomné velkým zážitkem, za který panu Světlákovi a jeho kobylce Trnce moc děkujeme.